Závislost je zdravotní problém, který se obvykle objevuje jako výsledek procesu, jenž může v čase probíhat rychleji či pomaleji. Závislost se zpravidla rozvíjí postupně, navazováním různých typů užívání, a ne tolik náhle.
Příručky psychopatologie a medicíny ji klasifikují jako onemocnění, ačkoli nejde pouze o postižení těla nebo mozku, ale má také psychologické a sociální příčiny i důsledky. Proto říkáme, že jde o biopsychosociální postižení:
1. Biologická
Za prvé, závislost na nikotinu a užívání tabáku nebo jiných výrobků, které jej obsahují, je problém, který postihuje tělo, protože jde o biologické látky, jejichž užívání má závažné důsledky pro zdraví organismu. Například zvyšuje riziko respiračních onemocnění, kardiovaskulárních nemocí, nádorových onemocnění a mnoha dalších.
Závislost je také udržována a posilována tzv. okruhem odměny. Tato struktura se nachází ve vašem mozku a má na starosti uvolňování neurotransmiteru dopaminu, abyste ve svém okolí vyhledávali podněty a odměny, které vám pomáhají přežít. Tento okruh tak slouží k nasměrování hledání na získávání a shromažďování potravy nebo na udržování sexuálních vztahů.
V průběhu evoluce druhu bylo shromažďování zdrojů, i když nebyly v daném okamžiku nezbytné, velmi cennou strategií, protože bylo nutné předvídat dny či období nedostatku potravy.
Když se rozvine závislost na tabáku, tato struktura se změní, protože vyžaduje, abyste ji odměňovali nikotinem. Tím vás vede k vyhledávání stále většího množství látky pod předpokladem, že když nashromáždíte něco cenného, jako by to mohlo být jídlo, budete mít větší šanci přežít. Závislost však tento mechanismus naruší a ten se začne aktivovat proto, abyste nikotin užívali a hromadili ho ve svém těle.
2. Psychologická
Za druhé, závislost má psychologické kořeny i důsledky. Mnoho lidí popisuje, že cítí, že jejich potřeba užívání není ani tak fyzická, jako spíše mentální, protože si všímají, že když nemohou k cigaretě (dlouhé cesty, období nemoci, hospitalizace), necítí takovou potřebu kouřit, ale když se tato možnost stane reálnější, touha se náhle probudí. Psychologická rovina souvisí s tím, že každý člověk je subjekt, schopný prožívat svou realitu jedinečným způsobem.
Kouření je tedy také psychologickou zkušeností a stojí na asociaci podnětů (v letadle se může chtít méně; na terase více), ale také na složitějších aspektech, jako je identita člověka: být otevřený, zajímavý, dospělý, přitažlivý, intelektuální, odvážný atd., nebo na potřebách spojených s užíváním: odpočinek, odpojení se, odměna, vzpoura, odlišení, navázání kontaktu s ostatními lidmi atd.
Je velmi prospěšné, abyste si uvědomovali psychologické souvislosti závislosti na nikotinu, protože vás to staví do role aktivní součásti změny, umožňuje vám ptát se, jaký bude váš vlastní způsob zvládání situace, a cítit, že máte nad svým životem kontrolu.
Pokud ji budete vnímat pouze jako fyzické onemocnění, můžete mít tendenci čelit procesu změny jen jako pasivní pacient. Přestože se to začíná měnit, nemoci těla jsou často léčeny bez velké potřeby zapojení pacientů, kteří dostanou léky nebo podstoupí zákrok, ale nerozhodují ani nenavrhují léčbu.
Pokud se přijme, že kouření má také subjektivní základ, tedy jedinečný způsob, jakým si jej každý člověk vytvořil a rozvinul, a psychologické aspekty, které jej provázejí, bude možné vést proces zotavení také s využitím osobních zdrojů, se získáváním sebepoznání a sebedůvěry ve vlastní schopnosti. Tento osobní proces vám může pomoci osobně si odpovědět, proč, kdy a jakým způsobem začnete abstinenci.
V tomto smyslu je důležité, abyste si sám/sama přiznal/přiznala obtíže s nikotinem a z toho vyplývající zdravotní problém, který to obnáší, a zároveň abyste si vybudoval/a vlastní motivaci (ne jen rodiny nebo lékařů) přestat. Zároveň jsou pochybnosti, chvíle slabosti nebo ambivalence v průběhu procesu normální a jsou dovoleny.
Změna je proces, který zahrnuje uvědomění, učení a rozvoj nebo obnovení dovedností, a může probíhat různým tempem podle každého člověka, jeho situace a kontextu. Stejně jako při učení nového jazyka vyžaduje změna na začátku hodně uvědomění, ale s praxí se ustálí jako dovednost, která už nevyžaduje tolik pozornosti.
3. Sociální
Nakonec je kouření také sociálním problémem: jde o chování společensky přijímané, podporované reklamou, sítěmi, filmem a dalšími veřejnými prostory. Můžete dokonce mít pocit, že vám kouření přináší dobrou pověst nebo pocit, že patříte ke skupině kuřáků. Kromě toho je tabák snadno dostupnou látkou.
Kouření je sociální epidemií, protože ne ve všech kulturách a ne ve všech historických obdobích se užívalo stejně. Stejně jako jsou oblasti světa, kde se užívání snižuje, jsou i jiné, kde roste, a to se nevysvětluje tím, že by mnoho lidí náhodou začalo nebo přestalo kouřit současně, ale tím, že jde o sociální dynamiku.
I když může společenské přijetí kouření přispívat k udržování užívání, abstinence může být také sociální zkušeností, v níž získáte podporu a vnější posílení prostřednictvím sítě, která vás doprovází a podrží.
Proto doporučujeme opřít se o své okolí, aby se závislost na nikotinu stala sdílenou obtíží a abstinence společným závazkem. Sdílené problémy se řeší dříve než problémy skryté nebo tajné. Později navrhneme, v jakém okamžiku procesu můžete zapojit lidi ve svém okolí.
Kouření je biologický jev, protože souvisí s látkami; psychologický, protože jej provádějí subjekty, které se mohou cítit různě a přikládat této zkušenosti různý význam; a sociální, protože kolem této skutečnosti existuje situace a kontext. Zaměřit se pouze na jednu ze tří rovin by bylo jako snažit se sednout si na stoličku s jednou nohou.
Gratulujeme, že jste se dostali až sem. Přestat kouřit je možné!